izķēmotC2
verb/ˈizceːmuot/
Translation
to disfigure, to deface, to mangle
Izkropļot (1).
To distort, deform (1).
Present
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izķēmoju | izķēmojam |
| 2. | izķēmo | izķēmojat |
| 3. | izķēmo | izķēmo |
Past
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izķēmoju | izķēmojām |
| 2. | izķēmoji | izķēmojāt |
| 3. | izķēmoja | izķēmoja |
Future
| sg. | pl. | |
|---|---|---|
| 1. | izķēmošu | izķēmosim |
| 2. | izķēmosi | izķēmosiet / izķēmosit |
| 3. | izķēmos | izķēmos |
- Infinitiveizķēmot
- Imperativeizķēmo
- Imperativeizķēmojiet
- Русскийизуродовать, испохабить
- Українськаспотворити, понівечити
- Lietuviųišdarkyti, subjauroti
- izkropļotto distort